Obraz portrét Lobsang Rampa ve svém červeném rouchu.

Náboženství

Obraz portrét Lobsang Rampa ve svém červeném rouchu.
Člověk, který je vyvinutý, si svou "bohoslužbu" může nosit uvnitř v sobě, a nemusí se shlukovat do stáda jako nemyslící kus dobytka

Co je to náboženství? Tuto otázku si teď neklademe rétoricky ale zcela vážně. Existuje mnoho definic náboženství, uveďme si například tuto dle Wikipedie: „Náboženství je organizovaný soubor přesvědčení, kulturních tradic a světonázorových pohledů, které se týkají lidstva a jeho existence.“ Oxfordský slovník definuje náboženství takto: „Víra v nadlidskou řídící sílu, ztelěsněnou typicky Bohem nebo bohy, a její uctívání.“ Vidíme, že náboženství je vnímáno mnoha způsoby – závisí to na původu, víře a přesvědčení daného člověka. Je opravdu tak důležité, jakému náboženství je ten který člověk oddán? Fakta: Žádné náboženství nemá klíč ke spasení. Nikdo nebude navždy zatracen jenom proto, že vstoupil do kostela s kloboukem na hlavě, místo aby si sundal boty. V Tibetu bývá nad vchodem do lámasérií nápis „Tisíc mnichů, tisíc různých náboženství“. Budete-li se v životě řídit pravidlem „Čiň ostatním to, co chceš, aby oni činili tobě“, nemusíte mít obavu, že byste u „poslední zkoušky“ propadli.

Lidé na Zemi jsou lákáni stovkami různých náboženství a kultů, které se prohlašují za onu správnou cestu, která dává odpověď na všechny otázky. Rozumně uvažující člověk si zakrátko uvědomí, že všechny nemohou mít pravdu, nebo? A přece to bylo náboženské dogma, které udržovalo lidi pod kontrolou kázáním smrti a zničení a hrozbami trestu od „všemocného“ pro všechny, kteří neuposlechnou, a současně sliby odměny a spasení výměnou za slepou a poslušnou víru. V dnešní době se mnoho lidí od náboženství odvrátilo. Považují jej za něco, co v běžném životě není potřeba. V jejich životě hrají důležitější roli materialistické faktory. Především na Západě se do popředí dostaly věci jako osobní majetek, peníze, chamtivost a sobectví; lidé většinou usilují hlavně o to, co přispěje ke zvýšení jejich vlastního pohodlí. Zapomínají přitom na to, že posvátné knihy, jako jsou např. Bible, Tanach nebo Korán – byly napsány jako ukazatel, průvodce nebo příručka správného chování. Dnes se rádo zapomíná na to, že byly napsány pro lidi v tehdejší době, a navíc byly za uplynulá staletí a tisíciletí mnohokrát opisovány, překládány, upravovány a dezinterpretovány. Je smutné, že ještě dnes někteří lidé tyto knihy berou doslova a dohánějí to někdy i do extrémů. Je úplně jedno, zda je člověk buddhista, hinduista, muslim, žid nebo křesťan. Důležité je, aby člověk praktikoval svou víru podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, aby nezacházel do extrémů, a aby se o své víře nesnažil přesvědčovat jiné lidi. Pamatujte, že náboženství může být jen tak dobré, jak dobří jsou lidé, kteří jej praktikují. Víra vnáší do života určitou disciplínu. Ta je důležitou součástí života, byť ji mnozí přehlížejí. Opravdové náboženství je vlastně „normou chování, které se dobrovolně podřizujeme“, a to vede k pořádku ve společnosti. Při správně pochopeném a praktikovaném náboženství klesá potřeba dalších zákonných norem ve společnosti. Je proto s podivem, že pokud něco není v souladu s daným náboženským přesvědčením, lidé zpravidla nemají snahu tomu porozumět. Naopak, vnímají to mnohdy jako útok na sebe sama a mají tendenci domnělého útočníka „zničit“. Děje se tak i za použití síly, avšak ve jménu Boha. Náboženství typicky vycházejí z toho, že Bůh je všemocný – proč by tedy nechal někoho zabíjet, když by to klidně mohl udělat sám?

Lidé, kteří takto jednají, si neuvědomují, že posvátné knihy byly napsány před stovkami i tisíci let, když byly životní podmínky zcela odlišné od dneška. Navíc v té době mělo mnoho slov denní potřeby jiný význam než dnes. Posvátné knihy často používají hovorový jazyk, aby jim tehdejší lidé opravdu rozuměli. Mají-li použitá slova dnes jiný význam, pak stěží porozumíte tomu, co se autoři posvátných knih pokoušeli sdělit. To je běžná chyba, kterou dělají věřící lidé. Jako příklad si uveďme Ježíšův výrok „v domě mého otce je mnoho pokojů“. On mluvil o dimenzích, avšak toto slovo nepoužil, protože v jeho době běžní lidé nejspíš nevěděli, co je to dimenze. Podobný příklad použití slov denní potřeby si můžeme uvést i ze současnosti. V jazyce kmene Zulu není výraz pro zatmění Slunce. Říkají proto „krokodýl snědl Slunce“. Vidíte, jak snadno mohou vzniknout dezinterpretace?

Lidstvo se potřebuje vrátit k náboženství. Je jedno k jakému, hlavně ať je to náboženství. Náboženství poskytuje nutnou duchovní disciplínu, která dále ovlivňuje jednání člověka. Formuje také řád ve společnosti – ten dnes velmi chybí. Hluboce nábožní lidé by nepostavili osobní majetek, peníze, chamtivost a sobectví nad jiné lidi. Podíváte-li se na čtyři hlavní světová náboženství, tak zjistíte, že jednou z jejich základních hodnot je Zlaté Pravidlo: „Čiň jiným to, co chceš, aby oni činili tobě.“

Mnozí lidé ale berou náboženství pokrytecky a interpretují Písmo daného náboženství stylem „co z toho budu mít já?“. Nelze se pak divit, jak jsou vůči náboženství vybíraví. V každém náboženství se průběhu věků objevili „poslové“, jejichž úkolem bylo tento problém překonat. Skončilo to zpravidla tak, že lidé se upnuli na „posla“ a zapomněli na obsah jeho sdělení.

Albert Einstein kdysi prohlásil: „Člověk jako lidská bytost je součástí celku, a jako takový je omezen v čase a v prostoru. Člověk vnímá sebe sama, své myšlenky a pocity, jako něco odděleného od zbytku. Je to klam jeho vlastního vědomí. Tento klam je pro nás vězením, které nás omezuje na naše osobní tužby a potřeby, a na zalíbení v několika osobách, které jsou nám nejblíže. Naším úkolem je osvobodit se z tohoto vězení tím, že rozšíříme naše empatické vnímání tak, abychom obsáhli všechny žijící bytosti a celou přírodu v celé její kráse.“

Nechci po vás, abyste změnili své náboženské vyznání. Právě naopak, žádám vás, abyste otevřeli své oči a svou mysl a začali přemýšlet. Když čtete Písmo vašeho náboženství, filtrujte si vše svým zdravým rozumem. Nepokládejte za 100% pravdu něco jenom proto, že to je napsané na papíře. Tím, že si klademe otázky, docházíme k porozumění. Nebo byste beze všeho věřili něčemu, co by vám vykládal nějaký úplně cizí člověk?

Podívejme se krátce na to, kde jsou podobnosti mezí tím, co napsal Dr. Rampa, a Biblí. O Bibli zde hovoříme proto, že křesťanství je nejrozšířenějším náboženstvím na Západě, byť není největší jako takové.

Mnoho lidí věří, že číslo 666 je symbolem zvířete (příšery), které bylo dále dezinterpretováno jako Ďábel, Satan nebo Antikrist. Ve skutečnosti se ale jedná o symbol lidstva. Oním zvířetem jsou lidé; abyste pochopili proč, museli byste studovat chaldejskou numerologii

Místa pro uctívání Boha vznikla jako odpověď na potřebu lidí. Nabízejí prostor, kde se podobně smýšlející lidé mohou shromažďovat a vzájemně si poskytovat podporu ve svém přesvědčení. Avšak žádné místo uctívání by nemělo být pod kontrolou nějaké instituce tak, jako je tomu v případě křesťanství. Pokud si myslíte, že toto tvrzení není pravdivé, přečtěte si jej přímo z Bible. Najdete jej v evangeliu podle Matěje 23:13: „Vy, kdo před lidmi uzavíráte království nebeské, se tam sami nedostanete, a znemožníte to i těm, kdož tam chtějí.“ Mnoho lidí se modlí ke svému Bohu nebo Bohům a prosí o to, aby Bůh nebo Bohové vyřešili jejich záležitosti, namísto aby je řešili oni sami. Bůh má na starosti mnoho vesmírů a není zde jen pro lidi, kdykoliv někdo z nich sobecky zavolá o pomoc. K čemu by Bůh potřeboval lidi, když by měl všechno dělat sám? Jaký příklad by nám Bůh dával, kdyby všechno řešil za nás? Co byste se VY naučili, kdyby za vás Bůh všechno vyřídil?

Nemá žádný smysl směrovat modlitby k Bohu. Prostřednictvím svého podvědomí bychom se měli obracet k sobě, ke svému Vyššímu Já. Své modlitby bychom měli odesílat prostřednictvím Stříbrné šňůry. Stejně jako běžné telefonní linky, také Stříbrná šňůra nemá vždy zcela čistý přenos; aby se naše zpráva dostala na místo určení, je třeba pro to něco udělat. Takže když se modlíte nebo o něco prosíte, mluvte jako když je velmi špatné telefonní spojení – mluvte zcela jasně a na to, co říkáte, intenzivně myslete. Používejte jednoduchý jazyk a své prosby vždy formulujte pozitivně. Dodejme ještě, že problém s přenosem nezpůsobuje ani naše podvědomí, ani Stříbrná šňůra, ani Vyšší Já, ale nedokonalost našeho fyzického těla.

Výraz "Om! Mani Padme Hum!", který se v Tibetu používá za doprovodu modlitebního mlýnku, neznamená – jak se mnozí domnívají – „Pochválen buď klenot v lotosu“, ale „Chvála lidskému Vyššímu Já“ – tedy té naší části, ke které bychom se prostřednictvím podvědomí měli modlit.

Na této zvukové nahrávce (v angličtině) hovoří Dr. Rampa o síle modlitby a o tom, jak se správně modlit. Nahrávka trvá asi 20 minut.

Přepis nahrávky o meditaci, přeložený do češtiny, si můžete stáhnout - PDF - MS-Word

Teď bych vás rád vážně varoval. Modlitbami a prosbami nemůžete zbohatnout. Platí zde velice starý okultní zákon, který nedovolí, aby modlitby přinášely osobní prospěch. To, co chcete, nemůže být jenom pro vás, musí to nějak prospět jiným; A tomu, že to pomůže jiným, musíte upřímně věřit. Naučíte-li se správně používat sílu modlitby, bez myšlenek na vlastní obohacení, bez myšlenek na to, jak pomoci sobě, získáte jednu z nejmocnějších sil na Zemi. Síla modlitby je tak veliká, že kdyby se dalo dohromady několik upřímných lidí a modlili se za mír, tak by mír nastal a války a válečné myšlenky by přestaly existovat.

Závěrem si uveďme dvě modlitby, které napsal Dr. Rampa, a které vám pomohou bez ohledu na to, jakého jste vyznání. Jedna je na ráno, hned po probuzení, a jedna je na večer, těsně před spaním. Každou modlitbu opakujte vždy třikrát. Musíte být v kontaktu se zemí. Posaďte se proto s bosýma nohama tak, aby se dotýkaly prsty na nohou a paty, a ruce spojte s propletenými prsty. Tím vaše nohy a ruce vytvoří uzavřený okruh. Oslovte jménem své podvědomí a třikrát zopakujte svou modlitbu. Mluvte normálním hlasem, nešeptejte ani nekřičte. Musíte mít napřímenou páteř a obličej přímo dopředu. Můžete tedy sedět, ale ne klečet v předklonu.

Ranní modlitba

Ať se mi daří dnes, kdy žiji den za dnem správným způsobem, řídit a směrovat mou představivost. Ať se mi daří dnes, kdy žiji den za dnem správným způsobem, řídit mé touhy a mé myšlenky, abych se tím očistil. Ať se mi daří dnes a po všechny další dny uchovat představivost a myšlení pevně soustředěné na úkol, který mám splnit, abych dosáhl úspěchu. Svůj život žiji den za dnem stále tak, že ovládám mou představivost a mé myšlenky.

Večerní modlitba

Ať jsem bez zlých myšlenek. Ať jsem bez temnoty a beznaděje. Ať zazáří světlo do tmy, která mě halí, když mám trápení. Ať je každá má myšlenka dobrá a čistá. Ať je každý můj čin pro dobro jiných. Ať jsou mé myšlenky pozitivní a posilují tak mou mysl. Já jsem Pánem mého Osudu. Jak dnes myslím, takový zítra budu. Ať jsem proto prostý zlých myšlenek. Ať jsem prostý všech myšlenek, které by zraňovaly ostatní. Ať povstane můj Duch, abych úspěšně zvládnul úkol, který je přede mnou. Já jsem Pánem mého Osudu. Tak se staň!